Tričko MiG-29

Nový produkt

Limitovaná série triček MiG-29,  která byla vytvořena na základě překreslených plánů z původní technické dokumentace údržby letounu. 

V našem letectvu byl MiG 29 nejmodernější přepadový stíhací letoun ruské výroby. Jeho služba začala v roce 1989 a skončila v roce 1994, kdy na konci roku 1995 bylo všech 10 MiGů 29 vyměněno s Polskem za 11 vrtulníků Sokol.

100% bavlna 200g/m2

Více informací

Skladem

400,00 Kč S DPH

-90,00 Kč

Před 490,00 Kč

0.2 Kg

Přidat na seznam přání

Více informací

Dodávky československých letounů MiG-29 započaly 28. dubna 1989, kdy v Žatci přistál první MiG-29UB. V druhé polovině června následovalo 8 jednomístných MiG-29 (Izdelie 9-12A) a 28. července přiletěl druhý MiG-29UB. Letouny byly zařazeny k 1. letce 11. stíhacího leteckého pluku v Žatci. Další čtyři MiGy-29 přiletěly v lednu 1990 a šest kusů v dubnu. Při dělení ČSFR zůstalo v ČR devět letounů MiG-29 a jeden MiG-29UB. Koncem roku 1992 velení vyřadilo MiG-29 ze systému PVO a stroje byly převeleny ze Žatce k 1. slp do Českých Budějovic. Česko své stroje v červenci 1994 vyřadilo ze služby a začalo jednání o jejich prodeji. V prosinci 1995 vyměnilo všech svých 10 MiGů-29 do Polska za 11 vrtulníků W-3 Sokol vybavených pro leteckou záchrannou službu, protože jedinou soupravu na rozsáhlejší opravy získalo při dělení ČSFR Slovensko. Letouny byly do Polska přelétnuty mezi prosincem 1995 a lednem 1996.

MiG-29 byl vyvinutý počátkem 70. let 20. století v konstrukční kanceláři inženýra Mikojana ze společného prototypu, ze kterého se vyvinul i MiG-23 a později MiG-27. Měl nahradit rychle zastarávající letouny MiG-21 a být potenciálním soupeřem amerického letounu F-15. Podle požadavků sovětského generálního štábu na tzv. PFI (Perspektivnyj Frontovoj Istrebitel - perspektivní frontový stíhač), měla mít rychlost Mach 2+ ve vodorovném letu, vynikající manévrovací schopnosti, velký dolet, schopnost používat i neupravené vzletové plochy a silnou výzbroj. Velmi brzy začal vývoj ve spolupráci s konkurenční kanceláří Suchoj v Aerodynamickém institutu v Moskvě. Brzy se však ukázalo, že stroj bude finančně velmi náročný na to, aby mohl být vyráběn v tak velkých sériích jako jeho předchůdci. Proto byl projekt PFI rozdělen na dvě varianty - těžkou a lehkou. Lehká svými parametry odpovídala americkému letounu F-16 Fighting Falcon. Výslednýprototyp známý jako Produkt 9 byl přímým předchůdcem prvního MiGu-29A. Práce na něm se začaly v roce 1974 a o tři roky později6. října 1977 absolvoval svůj první zkušební let. Zanedlouho byla jeho existence odhalena americkými špionážními družicemi. Sériová výroba mírně vylepšeného typu MiG-29B začala rychle, ačkoliv stále existovaly různé problémy s motory.

Při konstrukci stroje se nikdy neuvažovalo o jiném uspořádání, než o dvoumotorové koncepci, která zajišťovala vyhovující poměr hmotnosti a ceny k vyšší bezpečnosti a výdrži v bojových podmínkách. Stroj může při vysazení jednoho z motorů při startu nadále nabírat rychlost a stoupat. Má výhodný poměr výkonů motorů k hmotnosti. Snížení hmotnosti draku bylo dosaženo širokým použitím kompozitních materiálů a lehkých slitin hliníku a lithia. Jejich použití spolu s možností svařování jednotlivých částí umožnilo velké úspory hmotnosti. Celková konstrukce draku je také zaměřena na prodloužení životnosti kriticky namáhaných částí a jeho jednodušší výrobu vyžadující nižší počet výrobních cyklů. Letadlo je optimalizováno pro lety s velkým úhlem náběhu, což umožňuje pilotovi plně využít vytvořený vztlak při manévrování a podstatně zlepšuje obratnost a snižuje poloměr zatáček. Vztlak je u MiGu-29 vytvářen celým povrchem stroje, k čemuž tvar trupu přispívá až 40 % (vztlakové těleso), čímž také odlehčuje křídla a způsobuje jejich menší plošné zatížení. Koncepce vyžadující vysoký vztlak trupu si vyžádala široké rozestavení motorů, což rovněž zvyšuje odolnost stroje v boji a také zlepšuje možnosti osazení podvozku dostatečně daleko od středu trupu. I když tato konfigurace zhoršuje ovladatelnost při letu s jedním motorem, stroj prošel zkušebními testy a vykazoval schopnost vystartovat i přistát na jeden motor. Konstruktéři MiGu-29 se dlouhou dobu zabývali uspořádáním jednotlivých prvků tak, aby měl stroj co největší příčnou i podélnou stabilitu v průběhu letu s vysokým úhlem náběhu. Pozorně se zvažovalo umístění svislých ocasních ploch, aby byla vždy alespoň jedna vždy dobře obtékána vzduchem, bez ohledu na boční skluz stroje. Takto od sebe vzdálené směrovky jsou také lepší při letech vysokou rychlostí. Oproti jeho předchůdcům je MiG-29 těžké uvést a udržet v ploché vývrtce - její vybrání, například při ztrátě rychlosti, je jednoduché, stačí uvést řídící páku do neutrální polohy.

6. října 1977 absolvoval MiG-29 svůj první zkušební let, pilotoval ho zkušební pilot Alexander Fedotov. Celkem bylo vyrobeno 13 prototypů. Na prvním z nich probíhaly zkoušky celkových výkonů, ovladatelnosti a rozbor možného zatížení konstrukce. Pravděpodobně tento kus byl odhalen americkými špionážními družicemi. Další 3 prototypy byly zničeny při nehodách spojených s problémy nových motorů. Prvních 21 předsériových strojů mělo nový lomený kryt radiolokátoru a mírně modifikovaný podvozek. Stroje byly také doplněny aerodynamickým padákem, kterým se doplňovaly přehřívané brzdy kol. Přestože první prototypy měly problémy s motory, začala sériová výroba MiGů-29B v souladu s plánem.

Sovětské letectvo ho začalo používat v roce 1983. První zmínky a spekulace se v západním tisku objevily už v roce 1979. Západní veřejnost ho mohla poprvé spatřit ve Finskuv červenci 1986. Na leteckém dni v anglickém Farnborough v září 1988 okouzlil svými výkony a letovými vlastnostmi také odborníky. MiG-29B se vyráběl v několika verzích, včetně dvojmístné. Byl exportován do většiny zemí Varšavské smlouvy. Mnoho zemí si tyto stroje stále cení a snaží se je dále vylepšovat.

MiG-29 je samonosný, dvoumotorový hornoplošník. Trup tvoří celokovová skořepina. Menší část povrchu je na exponovaných místech tvořená kompozitními materiály. Trup je celkově pojat jako vztlakové těleso s dvěma vírovými přechody u křídel. Trup tak tvoří téměř polovinu vztlaku celého letounu. Díky těmto vlastnostem má MiG-29 obrovský přebytek tahu a vztlaku, což je základní předpoklad pro úspěšný manévrový boj.

Mezi dvojitými ocasními plochami se nachází aerodynamický brzdný štít a padák, který umožňuje výrazně zkrátit dojezd letadla během přistání. Vnitřní nádrže umožňují nést až 3 200 kg paliva, což při velké spotřebě obou motorů Klimov RD-33 postačuje jen na kratší vzdálenosti. Letoun sice může nést velké přídavné nádrže, ale za cenu velkého zhoršení letových charakteristik. Při startu a přistávání používá letoun jako ochranu před nasáním cizích předmětů do motoru sací otvory v horní části rozhraní mezi křídly a trupem (kterým se slangově říká „žábry“). Hlavní vstupy do motorů se otevírají až po zatažení podvozku. Řízení plně zabezpečuje hydraulický posilovač, ale pilot nemá k dispozici plně automatického pilota jako třeba v Su-27. Před pilotem se nachází multifunkční přehledový head-up display (HUD). Na pravé straně je umístěn monochromatický displej s alfanumerickou klávesnicí. Pilot přitom sedí na vystřelovacím sedadle K-36DM. Letadlo bylo zpočátku vybaveno dopplerovským radarem N-019, který však nesplnil očekávaní ruského letectva. Proto byl modernizován na typ N-019M Topaz s palubním počítačem C-101M, který je odolnější proti rušení, dokáže sledovat mnoho různých cílů a současně navádět dvě rakety na dva nezávislé cíle. Nedostatky tohoto radaru částečně kompenzuje optický systém OEPS-29, který se skládá z infračerveného zaměřovače S-31E2 KOLS a laserového dálkoměru. Tento systém umožňuje napadnout cíl v pasivním režimu s vypnutým radiolokátorem. Pilot nepřátelského letounu tak není před útokem nijak varován, což podstatně zvyšuje utajení celé činnosti nad územím s nepřátelskou protivzdušnou obranou. Jako pasívní ochrana slouží vrhače dipólových odrážečů a pyrotechnických klamných cílů v ocasní části letadla.

MiG-29 je vybavený trojpodpěrovým zatahovacím podvozkem. Přední podvozková noha je dvojkolová a zatahuje se směrem dozadu. Zadní nohy se sklápějí dopředu, přičemž se otáčejí o 90 stupňů. Jejich šachty jsou umístěny na okraji motorových gondol. Podvozková kola s velkým průměrem umožňují MiGu-29 start i z nezpevněných polních letišť.

Stroj je vyzbrojen vestavěným 30mm kanónem GŠ-301. Jde o nejlehčí zbraň ve své kategorii na světě, která bez munice váží pouze 46 kg. Zásoba střeliva je 150 nábojů. Stroj může nést na třech závěsnících pod každým křídlem nejrůznější varianty řízených střel vzduch-vzduch, například R-27R-73R-60MK, jakož i množství laserem naváděných střel vzduch-země či konvenčních pum celkově do hmotnosti 3 500 kg. Verze dodávané zemím Varšavské smlouvy byly přizpůsobeny nést i nukleární zbraně.

Reviews

Známka 
2016-04-22

MiG

Prostě klasika. Dobrý nápad, už ho mám doma :-)

Write your review!

Write a review

Tričko MiG-29

Tričko MiG-29

Limitovaná série triček MiG-29,  která byla vytvořena na základě překreslených plánů z původní technické dokumentace údržby letounu. 

V našem letectvu byl MiG 29 nejmodernější přepadový stíhací letoun ruské výroby. Jeho služba začala v roce 1989 a skončila v roce 1994, kdy na konci roku 1995 bylo všech 10 MiGů 29 vyměněno s Polskem za 11 vrtulníků Sokol.

100% bavlna 200g/m2

30 dalších produktů ve stejné kategorii:

Zákazníci, kteří si koupili tento produkt, koupili také: